|
|
Užití ingresivně realizovaných forem v konverzační norštině
Vaňková, Markéta ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Friedová, Mirjam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ingresivně realizovanými formami (IRF) v konverzační norštině. Jedná se především o formy vyjádření souhlasu (ja, jo, okay atd.) a nesouhlasu (nei atd.). Na rozdíl od dosavadních studií usiluje tato práce o komplexní a kvantifikovatelnou analýzu IRF. Jako materiál k analýze sloužil vzorek 60 výskytů vybraný z norské televizní talk show s názvem Lindmo, jehož moderátorka i někteří hosté jsou poměrně častými uživateli tohoto jevu. Každý jednotlivý výskyt IRF je klasifikován pomocí sady parametrů různorodého charakteru, včetně fonetických (síla, přítomnost F0 and intonace) a diskurzních (téma, pozice v rámci tematického celku, signalizace turn-taking, pauza před/za IRF, překryv replik, diskurzní funkce a typ IRF předcházející repliky). Všechny výskyty jsou pak postupně hodnoceny z hlediska každého z užitých parametrů. Analýza materiálu přinesla zejména následující zjištění: (i) ukázalo se, že IRF jsou užívány i v mediálním prostředí profesionálními mluvčími (moderátorem), ačkoli se dosavadní studie přikláněly k opaku; (ii) většina (65 %) IRF se v analyzovaném materiálu vyskytuje v tematickém mediu, tedy v jeho jádru, ačkoli dle dosavadních studií jednou z hlavních funkcí IRF je uzavření tematického celku (v analyzovaném materiálu pouze 20 % případů); (iii) moderátorka pomocí...
|
|
|
Mluva mladší generace obyvatel Frýdku-Místku
Janáková, Bára ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
V práci jsme zjišťovali stav nářečních prostředků v mluvě středoškolských studentů ve Frýdku- Místku. Předpokládali jsme velkou míru nivelizace tradičního nářečí, proto jsme se zaměřili na jevy, o kterých víme, že jsou v mluvě města stále používané. Jedná se zčásti o jevy vyskytující se i v moravských nářečích. K výzkumu jsme použili metodu sociolingvistického rozhovoru, která je určena pro výzkum běžné mluvy. Výzkumný vzorek byl stanoven tak, aby se respondenti v sociologických faktorech lišili pouze minimálně, tudíž jsme v analýze žádný z těchto faktorů záměrně nesledovali. Ve většině zkoumaných jevů se zachovaly varianty mající interdialektickou platnost, nebo varianty vyskytující se i v jiných dialektech. Stále používaná je oblastní výslovnost hláskové skupiny -mě- jako [mje], která je však typická i pro moravské dialekty.
|
host ::
RSS.